„Oblíbené“ téma z jiného úhlu
Jak to máte s přijímáním a dáváním?
Když něco přijmu, později za to draze ZAPLATÍM !?
Nemáte někde hluboko v sobě přesvědčení, že když něco přijmete, že to není jen tak, že vás to později bude něco stát a možná to bude i dost bolet?
Já ti koupil/dal to a to…
Já pro tebe udělala to a to…
A ty teď takhle?
A ty se teď takhle chováš?
A ty pro mě neuděláš ani tohle?
Jak to vy máte s přijímáním? Hojnosti, peněz, komplimentů, dárků…?
A jak jsou na tom vaši blízcí?
Co mě ta zmrzlina /dárek bude stát?
Svobodu?
Možná důstojnost…
❔
Nedokážete přijímat?
Protože „si to nezasloužím – nejsem dost dobrý/dobrá“?
Nebo protože za to „zaplatím“?
Poslušností nebo tíživým pocitem viny,
v horším případě obojím…
Pokud v přijímání a dávání u sebe necítíte soulad, posviťte si na to. Je to obrovská brzda v našich životech.
Falešná skromnost nikdy nikomu nic dobrého nepřinesla. Většina z nás má srdce plné nesplněných snů. A aby to nebolelo, tak se tam raději nedíváme? A dál trčíme v ověřené bezpečné masce:
„Ne, díky, to nemohu přijmout“
A pokud to děláte, neříkáte to tak jen druhým lidem. Říkáte to sami sobě, říkáte to ŽIVOTU.
Najděte odvahu, podívejte se do svého srdce a otevřete náruč
A kdyby to na vás samotné bylo moc, jsem tu pro vás. V podpoře a péči, jsem vám průvodcem.