Jak si splnit sny rychle 😄

Ale mě teď jde o ten mini záhonek na ní…

Záhonek taky nic moc, co?

Ale je v něm víc, než to na první pohled vypadá.

(A mami, děkuju za pomoc )

Vedla k němu totiž dloooouhá cesta.

Dům se zahradou se mi vloudil do vizí už před lety. Pro mě tehdy velmi překvapivě. Jsem „městské“ dítě a na vesnici mě to opravdu dřív nikdy netáhlo…Naopak

Ale moje duše najednou začala hlásit, že tudy vede naše další společná cesta. Mnohokrát jsem to zavrhla. Sice to vypadá poeticky, ale je to komplikované a nepraktické… Jenže duše byla stále hlasitější…

Pak už jsem věděla , že tudy chci jít, ale stále tam bylo tolik pochybností a strachů.

(Což je běžná další fáze, ale stále není správný čas.)

V určité chvíli se to ve mě „zlomilo“ a řekla jsem si – ANO, jdu do toho. Prostě to chci zažít!

To je velmi podstatný moment. Moment ROZHODNUTÍ

A pak už se mi snesl dům na růžovém obláčku k nohám…

NE!!! Takhle to, bohužel, nefunguje

Pak přišlo ještě mnoho překážet v realitě, zklamání, mnoho slz. Několikrát jsem to zavřela, že to evidentně tak nemá být…

Ale vždycky se mi ta touha vrátila a byla ještě silnější a hlasitější. Nešlo uhnout. Nešlo to vzdát.

A já už moc dobře vím, že když tenhle Hlas duše neposlechneme, snažíme se ho přehlušit, bude zle…

Tak jsem otřela slzy a vykročila znovu.

Není to lehké, když máte muže a děti . Není to jen o vašem osobním rozhodnutí. A přesto, já neumím svou duši umlčet. Ani v „zájmu“ rodiny a partnerství mi to prostě nešlo… Když jsem se o to pokoušela, začala jsem „zhasínat“.

Byla to opravdu dlouhá – mnohaletá cesta.

A je to TADY. Zatím je to tak čerstvé, že mi to teprve bude celé ještě docházet.

Manifestace ve hmotě má celkem jasná pravidla. A bohužel to nejde ošidit, i když se nám to nelíbí. Má to dobrý důvod.

Když jsou naše sny příliš vzdálené naší současné energii , neustáli bychom to, nefungovalo by to. Typickým příkladem jsou výherci v loterii. Většina z nich na to není připravená a za nějakou dobu se peníze rozkutálí a oni žijou jako před tím nebo i hůř. Nezvládnou situaci využít a pomocí té výhry si život posunout stabilně výš.

Vesmír by nám mohl „snést modré z nebe“ do minuty. Ale čekal by nás solidní pád.

Nedílnou součástí našich snů je nutnost vyrůst. Dozrát k tomu.

A tak vám tu ukazuji svůj první záhon. Nevypadá extra. A v podstatě je nádherný – symbolem jednoho velkého snu, dlouhé cesty a stovek malých kroků správným směrem.

Nabízí se velká otázka…

Jsou konkrétní sny na naší cestě opravdu tím, po čem naše duše touží? Nebo je naším největším snem a úkolem (skrze tyto dílčí touhy) posouvat se, růst, zrát… rozpínat se jako vesmír sám, jehož jsme součástí i zrcadlem…

Naslouchejte své duši. My nevíme, ale Ona ví, kam nás vede.

Buďme trpěliví. I strachy, pochybnosti a couvání jsou součástí cesty.

Dovolme si zrát ve svém vlastním tempu.

P.S. mám i „vlastní“ kopřivy a květiny… No, jsem z toho u vytržení

Přeju vám všem šťastnou cestu za svými sny